Články autora


< návrat zpět

Strana:  « předchozí  1 2 3 4   další »

Profesor František Bedřich Ševčík - dokument z Jedovnického videožurnálu

Filmový dokument pro Jedovnický videožurnál z prosince 2009 mapuje stopy, keré zanechal významný moravský vlastenec a národní buditel František Bedřich Ševčík v historii Jedovnic - rodný dům, nadační domy v Legionářské ulici, dary pro místní kostel, spor s obecním zastupitelstvem atd. Přináší informace i o jeho manželce Františce Ševčíkové. Jde o vizuální doplnění dvou textových příspěvků, které můžete najít v záložce ČLÁNKY.

K videu a doplňujícím informacím se dostanete po kliknutí na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 25.12.2010 10:03  •  Přečteno: 2970x

Socha sv. Jana Nepomuckého v Jedovnicích před restaurováním

Historické okénko Jedovnického videožurnálu z listopadu 2008. Nejstarší jedovnická kulturní památka - barokní socha sv. Jana Nepomuckého na Havlíčkově náměstí. Stručně o Janu Nepomuckém a chronogramech. Pokus o rozlousknutí špatně čitelného chronogramu na podstavci jedovnické sochy - datování vzniku do roku 1717. Představení restauátorského záměru. Problémy s uvolněním podstavce a pokus o jeho řešení. Nález láhve s nečitelným vzkazem z roku 1935.

K videu a doplňujícím informacím se dostanete po kliknutí na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 18.9.2010 9:30  •  Přečteno: 2933x

Archeologický výzkum na jedovnické farní zahradě

Historické okénko Jedovnického videožurnálu z února 2009. Dokumentace mohutného výkopu pro kanalizaci v dolní části jedovnické farní zahrady v době od 5. října do 26. října 2008. Zpráva o krátkém archeologickém průzkumu, který ve výkopu provedl v sobotu 25. října PhDr. Jiří Doležel z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně. Zachycení stop středověkého osídlení. Zaměřování jednotlivých kulturních vrstev až po netknuté podloží. Nález typické keramiky 12. století - významný posun v datování vzniku Jedovnic, respektive nejstaršího doloženého slovanského osídlení.

K videu a doplňujícím informacím se dostanete po kliknutí na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 11.9.2010 8:38  •  Přečteno: 2907x

Kotvrdovický potok

Historické okénko Jedovnického videožurnálu ze září 2007. Můžete vidět přehled změn toku Kotvrdovického potoka a zaniklé rybníky na něm - Jakub, Podvorský a další. Přeložení toku potoka v Jedovnicích - asi kolem roku 1800. Staré mapy - 1. vojenské mapování (asi z roku 1765) a indikační skica mapy stabilního katastru z roku 1826.

K videu a doplňujícím informacím se dostanete po kliknutí na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 4.9.2010 15:37  •  Přečteno: 2832x

Obecní symboly pro Vilémovice na Blanensku - návrh variant

Závěr prací na návrhu obecního znaku a vlajky pro obec Vilémovice na Blanensku, občanům jsou předloženy k vyjádření závěrečné varianty, které vybrali z mnoha možností zastupitelé obce. Shrnutí průběhu práce, stručné seznámení s heraldickými a vexilologickými požadavky na obecní symboly, vysvětlení vybraných variant.
Opravená kresba nejstarší pečetě Vilémovic a popis společné pečetě Šošůvky a Sloupu z r. 1682, která je asi klíčem k určení stáří pečetidel mnoha vsí rájeckého panství. Jde tedy o avizovaný doplněk předchozího článku o nejstarší vilémovické pečeti.
Stručné vysvětlení zasvěcení místní kaple sv. Petru z Alcantary. První zachycení budoucí pověsti o Macoše v knize Vallis Baptismi alias Kyriteinensis (Údolí křtu neboli Křtinské) od zábrdovického premonstráta Martina Alexandra Vigsia z r. 1663.
Jde o text pro obecní zpravodaj, takže některá tvrzení obsažená v článku jsou nutně zjednodušená.
Text byl publikován jako příloha obecního zpravodaje Vilémovic v únoru 2010.

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 4.2.2010 22:24  •  Přečteno: 2994x

Obecní symboly Krasové - slavnostní představení a žehnání

Polo-historické okénko Jedovnického videožurnálu ze září 2009 zachycuje slavnostní představení a žehnání obecních symbolů (znaku a vlajky) obce Krasové během krasovských hodů 2. srpna 2009.

K videu a doplňujícím informacím se dostanete po kliknutí na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 10.12.2009 22:57  •  Přečteno: 2936x

O rumělce a disimilaci zubnic aneb Proč chodit k dědečkovi, když tu máme Děda - 2. část (dokončení)

Třetí pokračování úvah o etymologii názvu Jedovnice. Opakování podobných názvů "jedovatých" vesnic - Jedova, Jedomělic, Jedouchova, Jedousova, Jedraže, Jedovar, Jedvanin - a dvou vrchů - Jedové hory u Berouna a Jedové hory u Olomouce.
Informace z díla Místní jména v Čechách od Antonína Profouse. Vysvětlení změn D/J disimilací a asimilací zubnic. Množství dalších sídel, u jejichž názvů disimilace/asimilace D/J v minulosti proběhla.
Odvození názvů vsí od osobních jmen, původ staročeských osobních jmen. Možné odvození jména Jedovice od staročeského osobního jména Děd či Jěd. Jedovníci jako hanlivé pojmenování obyvatel Jedovic a odtud Jedovnice?
Další vývoj: "ty Jedovnice" - "ta Jedovnice" - "ty Jedovnice". Zmatečná informace ve Vlastivědě moravské z r. 1902 o správném tvaru "ta Jedovnice" a její trvající následky.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 5/2005 (říjen).
Poslední informace k jedovnické etymologii jsou v článku "Druhá první zmínka o Jedovnicích aneb Není advocatus jako advokát - 2. část (dokončení)" publikovaném v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 2/2006 (duben).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 9.12.2009 0:35  •  Přečteno: 1070x

O rumělce a disimilaci zubnic aneb Proč chodit k dědečkovi, když tu máme Děda - 1. část

Druhé pokračování úvah o etymologii názvu Jedovnice. Shrnutí nejstarších dokladů - jméno Jedovice či Dědovice. Tvar Jedovnice poprvé až r. 1390. Problém staročeské výslovnosti a latinských zápisů slovanských jmen.
Úvahy o možné výrobě, těžbě či užití jedovaté rumělky - např. k výrobě stříbra. Kde se vzala "Stříbrná hora" u Jedovnic. Etymologické vyvrácení "Stříbrné hory" a opuštění úvah o výrobě jedů.
Pátrání po etymologii podobných názvů "jedovatých" vesnic - Jedova, Jedomělic, Jedouchova, Jedousova, Jedraže, Jedovar, Jedvanin - a dvou vrchů - Jedové hory u Berouna a Jedové hory u Olomouce.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 4/2005 (srpen).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 9.12.2009 0:07  •  Přečteno: 2893x

Odkud vzalo – zkouším žáky – jméno Jedovnic počátek? aneb Zapomeňte na dědečka

Lidová etymologie názvu městečka Jedovnice - "pověst" o dědečkovi a Crhovi, jenž se podivuje, že "jedo v nic?". Pravděpodobný vzor této smyšlenky - lidová etymologie jména Boskovice. Úvahy o vzniku této "pověsti". Pár slov o vzniku hanáckého nářečí a jeho horském typu.
Vyvrácení lidové smyšlenky - nejstarší doklady svědčí o jméně Jedovice. Shrnutí dalších pokusů o vysvětlení původu jména Jedovnice. Odvození jména Jedovnic od obyvatel - jedovníků. Chybějící analogie z podobných oblastí ČR pro všechny uváděné etymologické pokusy.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 2/2005 (duben).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 8.12.2009 23:20  •  Přečteno: 127111x

O jednom nemravníkovi aneb Kterak profesora Ševčíka čestného občanství zbaviti chtěli

Pokus o odebrání čestného občanství Jedovnic profesoru Františku Bedřichu Ševčíkovi 1. listopadu 1891. Stížnost profesora Ševčíka k c.k. okresnímu hejtmanství v Boskovicích.
Celá historie sporu od udělení čestného občanství 6. ledna 1867 přes obecní volby v Jedovnicích 1882 a 1885. Rozhodnutí okresního hejtmanství ve prospěch Ševčíka.
Odvolání jedovnického obecního výboru k c.k. moravskému místodržitelství v Brně a snaha o anulování Ševčíkova čestného občanství od samého počátku. Definitivní rozhodnutí sporu ve prospěch prof. Ševčíka.
Dokumenty k zapomenutému a dosud nepublikovanému sporu objevil v boskovické pobočce SOkA Blansko p. Miloslav Kuběna ze Sloupu, jemuž děkuji za poskytnutí jejich kopií.
Text byl publikován v Informacích Úřadu městyse Jedovnice 6/2009 (prosinec).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 8.12.2009 21:48  •  Přečteno: 2624x

Římskokatolická farnost Jedovnice a Ostrov u Macochy - historie a popis kostelů a kaplí

Text byl vytvořen poměrně rychle jako průvodce pro návštěvníky v červnu 2008 před Setkáním parohatých měst a obcí v Jedovnicích, neboť jsem oprávněně očekával velký zájem o návštěvu místního kostela sv. Petra a Pavla, proslaveného moderní výzdobou ze 60. let 20. století (Mikuláš Medek - oltářní obraz sv. Kříže, Jan Koblasa - obětní stůl, svatostánek, kazatelna, svícny a monumentální reliéfní rámec oltářního obrazu, Karel Nepraš - zábradlí presbytáře, dnes umístěné na kůru, Ludvík Kolek - vstupní dveře, mřížová brána, okna v lodi, řešení přesunu zábradlí na kůr a Josef Istler - leptaná skla oken presbytáře).
Mým vlastním textem je jen kapitola 2, následující jsou víceméně převzaty ze stránek farnosti, kde je také fotogalerie interiéru jedovnického kostela.
Text obsahuje i stručné informace o kostelích v Ostrově u Macochy (sv. Máří Magdaléna) a Senetářově (sv. Josef) a o kaplích v Rudici (dvě kaple - sv. Barbora + sv. Antonín), Kotvrdovicích (Božské srdce Páně) a ve Vilémovicích (sv. Petr z Alcantary).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 23.11.2009 23:55  •  Přečteno: 3369x

Knížata Salm-Reifferscheidt-Raitz - jejich původ a erb

Původ a erb rájecké knížecí větve rodu Salm-Reifferscheidt. Hlavním zdrojem informací je práce Michala Konečného Stručné dějiny knížat ze Salm-Reifferscheidtu.
Erby panství Dolní Salm (Nieder-Salm), Dyck, Bedbur, Alfter, Hackenbroich. Pečeť rájeckého vrchnostenského úřadu z 18. století.
Jde o rozšířenou verzi textu pro výstavu k 250. výročí úmrtí hraběnky Karolíny z Rogendorfu, stavitelky sloupského kostela Panny Marie Bolestné. Výstava se konala ve Sloupu ve dnech 19. až 23.9.2009 díky p. Miloslavu Kuběnovi, jenž se dlouhodobě zaobírá historií (nejen) Sloupu.

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 1.11.2009 1:15  •  Přečteno: 25184x

Alianční erb rodů Rogendorf a Pálffy-Erdödy v kostele ve Sloupu

Popis erbu Karla Ludvíka hraběte z Rogendorfu, svobodného pána z Mollenburgu, pána na Rájci a Jedovnicích, a jeho manželky Karolíny hraběnky z Rogendorfu, rozené hraběnky Pálffy z Erdödu.
Jde o rozšířenou verzi textu pro výstavu k 250. výročí úmrtí hraběnky Karolíny z Rogendorfu, stavitelky sloupského kostela Panny Marie Bolestné. Výstava se konala ve Sloupu ve dnech 19. až 23.9.2009 díky p. Miloslavu Kuběnovi, jenž se dlouhodobě zaobírá historií (nejen) Sloupu.

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 30.10.2009 23:23  •  Přečteno: 4154x

František Bedřich Ševčík - 185. výročí narození čestného občana Jedovnic

Profesor František Bedřich Ševčík (*13.10.1824 Jedovnice; +22.1.1896 Vídeň) patřil k významným postavám Vídně a Moravy 2. poloviny 19. století. Vídeňskou společností byl oceňován jako pedagog (především jako učitel matematiky).
Během vysokoškolských studií se až do r. 1848 velmi aktivně zapojil do organizování nejdříve slovanského, později česko-moravského národního obrození ve Vídni - o tom r. 1889 sepsal cennou zprávu Z českého života ve Vídni za let 1841-1862. V září roku 1848 zorganizoval v Jedovnicích první velkou slovanskou besedu na Moravě. Po celý život podporoval dary různé spolky, školy a knihovny nejen na Moravě, ale i v Čechách a na Slovensku.
Jelikož za svůj vzestup kromě vlastní houževnatosti vděčil různým dobrodincům, finančně vypomáhal i potřebným lidem. Po odchodu na penzi koupil dům v Jedovnicích, další zde vystavěl. V závěti z r. 1892 ustanovil nadační fond, z něhož měly být oba domy financovány - jeden byl určen pro staré kněze, druhý pro učitele. Od r. 1867 byl čestným občanem Jedovnic; zde je i pohřben v dochované hrobce.
Jde o rozšířenou a opravenou verzi textu publikovaného v Informacích Úřadu městyse Jedovnice 5/2009 (říjen).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 6.10.2009 0:43  •  Přečteno: 2837x

Druhá první zmínka o Jedovnicích aneb Není advocatus jako advokát - 2. část (dokončení)

Poznámky k listině Harmana z Ceblovic z roku 1268. První nezpochybnitelná písemná zmínka o Jedovnicích i o Bukovince. Moravská elita ve svědečné řadě. Rytíř Mucker, jedovnický rychtář Konrád (Chunradus advocatus de Iedawiz). Jiří Kejř - porovnání termínů iudex a advocatus (rychtář, fojt, šoltýs).
Rozšířená donace Hartmana z Holštejna klášteru v Zábrdovicích z roku 1283 - k Bukovince přidán i les a (nově postavený?!) kostel. Legendární ženský klášter ve Křtinách, zpráva o něm od Martina Alexandra Vigsia z roku 1663. Pokus o vysvětlení legendy. Důvod záměny Bukovinky a Bukoviny. Srovnání názvů vsí z roku 1268. Původní název Jedovnic - (ty) Jedovice.
V poznámkách text Marka Šenkyříka z roku 1991 - úvahy nad legendou o ženském klášteře ve Křtinách a velmi pravděpodobné vysvětlení jejího vzniku mylným čtením listiny z roku 1268.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 2/2006 (duben).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 22.8.2009 0:30  •  Přečteno: 1300x

Strana:  « předchozí  1 2 3 4   další »