Články autora


< návrat zpět

Strana:  « předchozí  1 2 3 4

Druhá první zmínka o Jedovnicích aneb Není advocatus jako advokát - 1. část

Omyl Jindřicha Wankela s hrdelním soudem v Jedovnicích r. 1268. Zápis v jedovnické farní pamětní knize o listině Hartmana z Ceblovic z roku 1268 a zmínka o ženském klášteru ve Křtinách. Další kronikářská zpráva o listině, záměna Bukoviny s Bukovinkou, připomínka "opakované" listiny z roku 1283. Hartmanova listina z roku 1268 v překladu Kamily Šustrové.
Hartman daruje ves Bukovinku kromě lesa klášteru v Zábrdovicích. Popis listiny a Hartmanovy pečeti s erbem beraních rohů. V opise pečeti poprvé a nadlouho ojediněle Hartmanův predikát "z Holštejna" - nejstarší doklad o existenci hradu Holštejna (postřeh Jiřího Doležela).
Pro srovnání uveden text listiny Hartmana z Holštejna z roku 1288 - darování 10 lánů ve Studýni ženskému klášteru v Oslavanech.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 1/2006 (únor).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 22.8.2009 0:21  •  Přečteno: 2812x

O bestiální loupežné vraždě u Křtin aneb Na silnici ho Křtin v lesi só róbiři skuvaní

Čtyřnásobná vražda mezi Křtinami a Jedovnicemi v noci ze 4. na 5. července 1907. Obvinění a odsouzení tří členů rodiny Vajckornů z Ostrova u Macochy na základě pochybných důkazů. Publikace Mgr. Vladimíra Poláka "Byli Vajckorni vinni?"
Text byl publikován nadvakrát v Blanenském deníku 1. a 2. srpna 2007 a následně vcelku v Informacích úřadu městyse Jedovnice 4/2007 (srpen).
Následně byl doplněn o soudobou citaci z ostrovské farní kroniky a fotografii památečního obrazu na místě činu.
Uvádím i odkazy na jiné příspěvky na téma této vraždy - 1. článek v Deníku, 2. článek v Deníku, Mordýři k soudu ze stránek Týdne a Vraždící rodina od JUDr. Miloslava Jedličky.
Pokud ovšem Mgr. Polák vycházel z archivních materiálů, pak tyto příspěvky čerpají zřejmě spíše ze soudobých novinových článků, protože o vině (všech) Vajckornů nepochybují.

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 8.8.2009 8:59  •  Přečteno: 3616x

Jednooký purkarbí jednookého krále aneb Dvě verze jednoho příběhu

Úvodem nesouvisející Hormayerova zpráva o "římském" nálezu v Jedovnicích roku 1783.
Lokality Strachotín, Petrova Louka, Vysoká Zahrada a Děvičky (Maidberg, Maidenburg). Kasteláni Štěpán z Medlova a Lupold Pincerna, absence zpráv o Děvičkách v období 1248-1293.
Zpráva v Pulkavově kronice k roku 1246 o neúspěšném vpádu Moravanů vedených Oldřichem ze Sponheimu do Rakouska, mrzačení zajatců. Crhovi vypíchnuto oko, protože nevydal hrad Děvičky.
Břeclavsko jako věno Konstancie Uherské, od r. 1237 (?!) pod správou Oldřicha - možná příčina druhého povstání moravského markraběte Přemysla. Statuta Konráda Oty r. 1237 potvrzena pro Břeclavsko. Smrt Fridricha II. Bojovného r. 1246 a rovněž Vladislava, markraběte moravského a vévody rakouského (1247). Propuštění zajatců roku 1246.
Text byl publikován v Informacích úřadu městyse Jedovnice 4/2008 (srpen).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 4.8.2009 2:07  •  Přečteno: 2579x

O kastelánu Crhovi aneb Jak nepustit Tatary na Moravu

Mapování zmínek o Crhovi, jeho bratru Častolovu z Ceblovic a příbuzném Věcenu, soudci brněnském od roku 1240. Absence zpráv o Crhovi v letech 1241-1242, souvislost s tatarským (mongolským) nebezpečím?
Tatarský vpád - záhadná kapitola moravských dějin. Možné trasy tatarského přesunu ze Slezska do Uher. Bájný Jaroslav ze Šternberka a Rukopis královédvorský. Pověstný Hostýn. Falsa Antonína Bočka. Kronika česká Přibíka Pulkavy z Radenína.
Crh opět stolníkem (dapifer) roku 1243 a následně kastelánem na Děvičkách roku 1244.
Pokud jde pověst o Hostýně, stojí za zmínku úvod ročníkové práce Jana Kotůka František Palacký a mýtus mongolského vpádu a rovněž letitý text prof. Augustina Aloise Neumanna Ke sporu o svatý Hostýn.
Text byl publikován v Informacích úřadu městyse Jedovnice 5/2007 (říjen).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 4.8.2009 2:05  •  Přečteno: 2742x

O jídlonoši Crhovi aneb Vzpurný markrabě

Tvrzení o českém původu rodu erbu beraních rohů vycházející z omylu L. Hosáka, který ztotožnil Častolova z rodu Ronovců s Častolovem z rodu erbu beraních rohů.
Situace na začátku 13. století - zánik moravských údělů a rozdělení země na provincie. Bratři Crh a Častolov ve falsu z roku 1203. Crh a Věcen na markraběcí listině z roku 1218. Crh jako podstolí (subdapifer) v Brně 1226 a opět v Brně jako stolník (dapifer, truksas) roku 1228, zmíněn i jeho bratr Častolov.
Odboj moravského markraběte Přemysla vůči staršímu bratru, králi Václavu I., v letech 1233 a 1237, posléze Přemyslova smrt 1239. Predikáty příslušníků erbu beraních rohů - Častolov z Ceblovic a Věcen z Příbrami. Věcen soudcem na Brněnsku (iudex Brunensis) roku 1238. Crh uveden v prosinci 1239 na listině Přibyslava z Křižanova jako královský stolník (dapifer regis).
Text byl publikován v Informacích úřadu městyse Jedovnice 3/2007 (červen).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 4.8.2009 2:02  •  Přečteno: 2639x

Berany - berany - duc aneb O původu pánů z Ceblovic

Úvodem nezničitelná nesmyslná pověst o Crhovi z Ceblovic a původu jména Jedovnice.
Otázka původu nejstarší moravské šlechy. Určení šlechticů pomocí jména otce (otěčestvo) v době před užíváním predikátů. Středověká falsa listin.
Nejstarší známý (?!) příslušník rodu erbu beraních rohů - Radoslav (Radoš) z Ceblovic, r. 1227 vrchní lovčí (magister venatorum), asi na Brněnsku. Vrchní lovčí Věcen z r. 1234, Radoslavův příbuzný. Crh (či Crha) z Ceblovic, Radoslavův syn. Zaniklá středověká osada Ceblovice (Čeblovice - Třebelovice) a jejich lokalizace k Tetčicím, omyl s Lažánkami u Tišnova a Lažánkami u Blanska. Vzájemné půhony Markéty Taldiny a Jana z Lomnice z let 1406 a 1407.
Text byl publikován v Informacích úřadu městyse Jedovnice 1/2007 (únor).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 4.8.2009 1:56  •  Přečteno: 2830x

Vilémovice - nejstarší pečeť obce

Nález nejstarší obecní pečeti Vilémovic ve fondech Moravského zemského archivu. Jde o starší typář, než je zobrazen ve Vlastivědě moravské z roku 1902.
Zajímavostí je nápadná podobnost s pečetěmi některých vsí rájeckého panství, ať už neumělým provedením, tak i užitým znamením - krojidlem, rádlem a hvězdami.
Porovnání s pečetěmi obcí Rájec, Žďár u Petrovic, Kulířov, Ostrov u Macochy a Lažánky u Blanska.
Text byl publikován v obecním zpravodaji Vilémovic v květnu 2009, následné nálezy v MZA však poněkud mění situaci a bude třeba napsat upřesňující dodatek.

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 18.7.2009 0:16  •  Přečteno: 3111x

Spešov - nejstarší pečeť obce

Nález nejstarší pečeti Spešova ve fondech Moravského zemského archivu. Pečeť byla dosud známa jen ze zmatečného popisu ve Vlastivědě moravské z roku 1902.
Pečetní znamení je jedinečné užitím atributů tesařského řemesla - ondřejského kříže a tesařské kozy. V textu jsou popsána i mladší obecní razítka. Zajímavé je první razítko nahrazující starobylý typář, neslo zobrazení místní kaple zasvěcené sv. Janu Nepomuckému.
Text byl publikován ve Sborníku Muzea Blansko 2009. Je o nepatrně odlišnou podobu příspěvku pro Spešovský zpravodaj na listopad 2008 - oproti němu jsou doplněny závěrečné poznámky a obrázek schváleného spešovského znaku a pečeť Ludéřova (rovněž s tesařskou symbolikou).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 17.7.2009 23:59  •  Přečteno: 9315x

Strana:  « předchozí  1 2 3 4