Články rss

Strana:  « předchozí  1 2 3   další »

O rumělce a disimilaci zubnic aneb Proč chodit k dědečkovi, když tu máme Děda - 2. část (dokončení)

Třetí pokračování úvah o etymologii názvu Jedovnice. Opakování podobných názvů "jedovatých" vesnic - Jedova, Jedomělic, Jedouchova, Jedousova, Jedraže, Jedovar, Jedvanin - a dvou vrchů - Jedové hory u Berouna a Jedové hory u Olomouce.
Informace z díla Místní jména v Čechách od Antonína Profouse. Vysvětlení změn D/J disimilací a asimilací zubnic. Množství dalších sídel, u jejichž názvů disimilace/asimilace D/J v minulosti proběhla.
Odvození názvů vsí od osobních jmen, původ staročeských osobních jmen. Možné odvození jména Jedovice od staročeského osobního jména Děd či Jěd. Jedovníci jako hanlivé pojmenování obyvatel Jedovic a odtud Jedovnice?
Další vývoj: "ty Jedovnice" - "ta Jedovnice" - "ty Jedovnice". Zmatečná informace ve Vlastivědě moravské z r. 1902 o správném tvaru "ta Jedovnice" a její trvající následky.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 5/2005 (říjen).
Poslední informace k jedovnické etymologii jsou v článku "Druhá první zmínka o Jedovnicích aneb Není advocatus jako advokát - 2. část (dokončení)" publikovaném v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 2/2006 (duben).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 9.12.2009 0:35  •  Přečteno: 1070x

O rumělce a disimilaci zubnic aneb Proč chodit k dědečkovi, když tu máme Děda - 1. část

Druhé pokračování úvah o etymologii názvu Jedovnice. Shrnutí nejstarších dokladů - jméno Jedovice či Dědovice. Tvar Jedovnice poprvé až r. 1390. Problém staročeské výslovnosti a latinských zápisů slovanských jmen.
Úvahy o možné výrobě, těžbě či užití jedovaté rumělky - např. k výrobě stříbra. Kde se vzala "Stříbrná hora" u Jedovnic. Etymologické vyvrácení "Stříbrné hory" a opuštění úvah o výrobě jedů.
Pátrání po etymologii podobných názvů "jedovatých" vesnic - Jedova, Jedomělic, Jedouchova, Jedousova, Jedraže, Jedovar, Jedvanin - a dvou vrchů - Jedové hory u Berouna a Jedové hory u Olomouce.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 4/2005 (srpen).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 9.12.2009 0:07  •  Přečteno: 2803x

Odkud vzalo – zkouším žáky – jméno Jedovnic počátek? aneb Zapomeňte na dědečka

Lidová etymologie názvu městečka Jedovnice - "pověst" o dědečkovi a Crhovi, jenž se podivuje, že "jedo v nic?". Pravděpodobný vzor této smyšlenky - lidová etymologie jména Boskovice. Úvahy o vzniku této "pověsti". Pár slov o vzniku hanáckého nářečí a jeho horském typu.
Vyvrácení lidové smyšlenky - nejstarší doklady svědčí o jméně Jedovice. Shrnutí dalších pokusů o vysvětlení původu jména Jedovnice. Odvození jména Jedovnic od obyvatel - jedovníků. Chybějící analogie z podobných oblastí ČR pro všechny uváděné etymologické pokusy.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 2/2005 (duben).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 8.12.2009 23:20  •  Přečteno: 124311x

O jednom nemravníkovi aneb Kterak profesora Ševčíka čestného občanství zbaviti chtěli

Pokus o odebrání čestného občanství Jedovnic profesoru Františku Bedřichu Ševčíkovi 1. listopadu 1891. Stížnost profesora Ševčíka k c.k. okresnímu hejtmanství v Boskovicích.
Celá historie sporu od udělení čestného občanství 6. ledna 1867 přes obecní volby v Jedovnicích 1882 a 1885. Rozhodnutí okresního hejtmanství ve prospěch Ševčíka.
Odvolání jedovnického obecního výboru k c.k. moravskému místodržitelství v Brně a snaha o anulování Ševčíkova čestného občanství od samého počátku. Definitivní rozhodnutí sporu ve prospěch prof. Ševčíka.
Dokumenty k zapomenutému a dosud nepublikovanému sporu objevil v boskovické pobočce SOkA Blansko p. Miloslav Kuběna ze Sloupu, jemuž děkuji za poskytnutí jejich kopií.
Text byl publikován v Informacích Úřadu městyse Jedovnice 6/2009 (prosinec).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 8.12.2009 21:48  •  Přečteno: 2549x

Římskokatolická farnost Jedovnice a Ostrov u Macochy - historie a popis kostelů a kaplí

Text byl vytvořen poměrně rychle jako průvodce pro návštěvníky v červnu 2008 před Setkáním parohatých měst a obcí v Jedovnicích, neboť jsem oprávněně očekával velký zájem o návštěvu místního kostela sv. Petra a Pavla, proslaveného moderní výzdobou ze 60. let 20. století (Mikuláš Medek - oltářní obraz sv. Kříže, Jan Koblasa - obětní stůl, svatostánek, kazatelna, svícny a monumentální reliéfní rámec oltářního obrazu, Karel Nepraš - zábradlí presbytáře, dnes umístěné na kůru, Ludvík Kolek - vstupní dveře, mřížová brána, okna v lodi, řešení přesunu zábradlí na kůr a Josef Istler - leptaná skla oken presbytáře).
Mým vlastním textem je jen kapitola 2, následující jsou víceméně převzaty ze stránek farnosti, kde je také fotogalerie interiéru jedovnického kostela.
Text obsahuje i stručné informace o kostelích v Ostrově u Macochy (sv. Máří Magdaléna) a Senetářově (sv. Josef) a o kaplích v Rudici (dvě kaple - sv. Barbora + sv. Antonín), Kotvrdovicích (Božské srdce Páně) a ve Vilémovicích (sv. Petr z Alcantary).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 23.11.2009 23:55  •  Přečteno: 3277x

Knížata Salm-Reifferscheidt-Raitz - jejich původ a erb

Původ a erb rájecké knížecí větve rodu Salm-Reifferscheidt. Hlavním zdrojem informací je práce Michala Konečného Stručné dějiny knížat ze Salm-Reifferscheidtu.
Erby panství Dolní Salm (Nieder-Salm), Dyck, Bedbur, Alfter, Hackenbroich. Pečeť rájeckého vrchnostenského úřadu z 18. století.
Jde o rozšířenou verzi textu pro výstavu k 250. výročí úmrtí hraběnky Karolíny z Rogendorfu, stavitelky sloupského kostela Panny Marie Bolestné. Výstava se konala ve Sloupu ve dnech 19. až 23.9.2009 díky p. Miloslavu Kuběnovi, jenž se dlouhodobě zaobírá historií (nejen) Sloupu.

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 1.11.2009 1:15  •  Přečteno: 23750x

Alianční erb rodů Rogendorf a Pálffy-Erdödy v kostele ve Sloupu

Popis erbu Karla Ludvíka hraběte z Rogendorfu, svobodného pána z Mollenburgu, pána na Rájci a Jedovnicích, a jeho manželky Karolíny hraběnky z Rogendorfu, rozené hraběnky Pálffy z Erdödu.
Jde o rozšířenou verzi textu pro výstavu k 250. výročí úmrtí hraběnky Karolíny z Rogendorfu, stavitelky sloupského kostela Panny Marie Bolestné. Výstava se konala ve Sloupu ve dnech 19. až 23.9.2009 díky p. Miloslavu Kuběnovi, jenž se dlouhodobě zaobírá historií (nejen) Sloupu.

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 30.10.2009 23:23  •  Přečteno: 3995x

František Bedřich Ševčík - 185. výročí narození čestného občana Jedovnic

Profesor František Bedřich Ševčík (*13.10.1824 Jedovnice; +22.1.1896 Vídeň) patřil k významným postavám Vídně a Moravy 2. poloviny 19. století. Vídeňskou společností byl oceňován jako pedagog (především jako učitel matematiky).
Během vysokoškolských studií se až do r. 1848 velmi aktivně zapojil do organizování nejdříve slovanského, později česko-moravského národního obrození ve Vídni - o tom r. 1889 sepsal cennou zprávu Z českého života ve Vídni za let 1841-1862. V září roku 1848 zorganizoval v Jedovnicích první velkou slovanskou besedu na Moravě. Po celý život podporoval dary různé spolky, školy a knihovny nejen na Moravě, ale i v Čechách a na Slovensku.
Jelikož za svůj vzestup kromě vlastní houževnatosti vděčil různým dobrodincům, finančně vypomáhal i potřebným lidem. Po odchodu na penzi koupil dům v Jedovnicích, další zde vystavěl. V závěti z r. 1892 ustanovil nadační fond, z něhož měly být oba domy financovány - jeden byl určen pro staré kněze, druhý pro učitele. Od r. 1867 byl čestným občanem Jedovnic; zde je i pohřben v dochované hrobce.
Jde o rozšířenou a opravenou verzi textu publikovaného v Informacích Úřadu městyse Jedovnice 5/2009 (říjen).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 6.10.2009 0:43  •  Přečteno: 2740x

Druhá první zmínka o Jedovnicích aneb Není advocatus jako advokát - 2. část (dokončení)

Poznámky k listině Harmana z Ceblovic z roku 1268. První nezpochybnitelná písemná zmínka o Jedovnicích i o Bukovince. Moravská elita ve svědečné řadě. Rytíř Mucker, jedovnický rychtář Konrád (Chunradus advocatus de Iedawiz). Jiří Kejř - porovnání termínů iudex a advocatus (rychtář, fojt, šoltýs).
Rozšířená donace Hartmana z Holštejna klášteru v Zábrdovicích z roku 1283 - k Bukovince přidán i les a (nově postavený?!) kostel. Legendární ženský klášter ve Křtinách, zpráva o něm od Martina Alexandra Vigsia z roku 1663. Pokus o vysvětlení legendy. Důvod záměny Bukovinky a Bukoviny. Srovnání názvů vsí z roku 1268. Původní název Jedovnic - (ty) Jedovice.
V poznámkách text Marka Šenkyříka z roku 1991 - úvahy nad legendou o ženském klášteře ve Křtinách a velmi pravděpodobné vysvětlení jejího vzniku mylným čtením listiny z roku 1268.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 2/2006 (duben).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 22.8.2009 0:30  •  Přečteno: 1210x

Druhá první zmínka o Jedovnicích aneb Není advocatus jako advokát - 1. část

Omyl Jindřicha Wankela s hrdelním soudem v Jedovnicích r. 1268. Zápis v jedovnické farní pamětní knize o listině Hartmana z Ceblovic z roku 1268 a zmínka o ženském klášteru ve Křtinách. Další kronikářská zpráva o listině, záměna Bukoviny s Bukovinkou, připomínka "opakované" listiny z roku 1283. Hartmanova listina z roku 1268 v překladu Kamily Šustrové.
Hartman daruje ves Bukovinku kromě lesa klášteru v Zábrdovicích. Popis listiny a Hartmanovy pečeti s erbem beraních rohů. V opise pečeti poprvé a nadlouho ojediněle Hartmanův predikát "z Holštejna" - nejstarší doklad o existenci hradu Holštejna (postřeh Jiřího Doležela).
Pro srovnání uveden text listiny Hartmana z Holštejna z roku 1288 - darování 10 lánů ve Studýni ženskému klášteru v Oslavanech.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 1/2006 (únor).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 22.8.2009 0:21  •  Přečteno: 2720x

O bestiální loupežné vraždě u Křtin aneb Na silnici ho Křtin v lesi só róbiři skuvaní

Čtyřnásobná vražda mezi Křtinami a Jedovnicemi v noci ze 4. na 5. července 1907. Obvinění a odsouzení tří členů rodiny Vajckornů z Ostrova u Macochy na základě pochybných důkazů. Publikace Mgr. Vladimíra Poláka "Byli Vajckorni vinni?"
Text byl publikován nadvakrát v Blanenském deníku 1. a 2. srpna 2007 a následně vcelku v Informacích úřadu městyse Jedovnice 4/2007 (srpen).
Následně byl doplněn o soudobou citaci z ostrovské farní kroniky a fotografii památečního obrazu na místě činu.
Uvádím i odkazy na jiné příspěvky na téma této vraždy - 1. článek v Deníku, 2. článek v Deníku, Mordýři k soudu ze stránek Týdne a Vraždící rodina od JUDr. Miloslava Jedličky.
Pokud ovšem Mgr. Polák vycházel z archivních materiálů, pak tyto příspěvky čerpají zřejmě spíše ze soudobých novinových článků, protože o vině (všech) Vajckornů nepochybují.

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 8.8.2009 8:59  •  Přečteno: 3420x

Jednooký purkarbí jednookého krále aneb Dvě verze jednoho příběhu

Úvodem nesouvisející Hormayerova zpráva o "římském" nálezu v Jedovnicích roku 1783.
Lokality Strachotín, Petrova Louka, Vysoká Zahrada a Děvičky (Maidberg, Maidenburg). Kasteláni Štěpán z Medlova a Lupold Pincerna, absence zpráv o Děvičkách v období 1248-1293.
Zpráva v Pulkavově kronice k roku 1246 o neúspěšném vpádu Moravanů vedených Oldřichem ze Sponheimu do Rakouska, mrzačení zajatců. Crhovi vypíchnuto oko, protože nevydal hrad Děvičky.
Břeclavsko jako věno Konstancie Uherské, od r. 1237 (?!) pod správou Oldřicha - možná příčina druhého povstání moravského markraběte Přemysla. Statuta Konráda Oty r. 1237 potvrzena pro Břeclavsko. Smrt Fridricha II. Bojovného r. 1246 a rovněž Vladislava, markraběte moravského a vévody rakouského (1247). Propuštění zajatců roku 1246.
Text byl publikován v Informacích úřadu městyse Jedovnice 4/2008 (srpen).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 4.8.2009 2:07  •  Přečteno: 2492x

O kastelánu Crhovi aneb Jak nepustit Tatary na Moravu

Mapování zmínek o Crhovi, jeho bratru Častolovu z Ceblovic a příbuzném Věcenu, soudci brněnském od roku 1240. Absence zpráv o Crhovi v letech 1241-1242, souvislost s tatarským (mongolským) nebezpečím?
Tatarský vpád - záhadná kapitola moravských dějin. Možné trasy tatarského přesunu ze Slezska do Uher. Bájný Jaroslav ze Šternberka a Rukopis královédvorský. Pověstný Hostýn. Falsa Antonína Bočka. Kronika česká Přibíka Pulkavy z Radenína.
Crh opět stolníkem (dapifer) roku 1243 a následně kastelánem na Děvičkách roku 1244.
Pokud jde pověst o Hostýně, stojí za zmínku úvod ročníkové práce Jana Kotůka František Palacký a mýtus mongolského vpádu a rovněž letitý text prof. Augustina Aloise Neumanna Ke sporu o svatý Hostýn.
Text byl publikován v Informacích úřadu městyse Jedovnice 5/2007 (říjen).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 4.8.2009 2:05  •  Přečteno: 2642x

O jídlonoši Crhovi aneb Vzpurný markrabě

Tvrzení o českém původu rodu erbu beraních rohů vycházející z omylu L. Hosáka, který ztotožnil Častolova z rodu Ronovců s Častolovem z rodu erbu beraních rohů.
Situace na začátku 13. století - zánik moravských údělů a rozdělení země na provincie. Bratři Crh a Častolov ve falsu z roku 1203. Crh a Věcen na markraběcí listině z roku 1218. Crh jako podstolí (subdapifer) v Brně 1226 a opět v Brně jako stolník (dapifer, truksas) roku 1228, zmíněn i jeho bratr Častolov.
Odboj moravského markraběte Přemysla vůči staršímu bratru, králi Václavu I., v letech 1233 a 1237, posléze Přemyslova smrt 1239. Predikáty příslušníků erbu beraních rohů - Častolov z Ceblovic a Věcen z Příbrami. Věcen soudcem na Brněnsku (iudex Brunensis) roku 1238. Crh uveden v prosinci 1239 na listině Přibyslava z Křižanova jako královský stolník (dapifer regis).
Text byl publikován v Informacích úřadu městyse Jedovnice 3/2007 (červen).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 4.8.2009 2:02  •  Přečteno: 2544x

Berany - berany - duc aneb O původu pánů z Ceblovic

Úvodem nezničitelná nesmyslná pověst o Crhovi z Ceblovic a původu jména Jedovnice.
Otázka původu nejstarší moravské šlechy. Určení šlechticů pomocí jména otce (otěčestvo) v době před užíváním predikátů. Středověká falsa listin.
Nejstarší známý (?!) příslušník rodu erbu beraních rohů - Radoslav (Radoš) z Ceblovic, r. 1227 vrchní lovčí (magister venatorum), asi na Brněnsku. Vrchní lovčí Věcen z r. 1234, Radoslavův příbuzný. Crh (či Crha) z Ceblovic, Radoslavův syn. Zaniklá středověká osada Ceblovice (Čeblovice - Třebelovice) a jejich lokalizace k Tetčicím, omyl s Lažánkami u Tišnova a Lažánkami u Blanska. Vzájemné půhony Markéty Taldiny a Jana z Lomnice z let 1406 a 1407.
Text byl publikován v Informacích úřadu městyse Jedovnice 1/2007 (únor).

Pro přečtení celého článku klikněte na nadpis.

Autor: Josef Plch  •  Vydáno: 4.8.2009 1:56  •  Přečteno: 2703x

Strana:  « předchozí  1 2 3   další »