Tato záložka je určena pro práce jiných autorů.
Cílem je poskytnout prostor pro publikování těm autorům a těm jejich pracem, které se zaobírají podobnými tématy či se dotýkají blízkých lokalit.
Pan Miloslav Kuběna ze Sloupu je autorem příspěvku, který přináší rozšířené informace o průběhu odhalení pomníku Karla Havlíčka Borovského v Jedovnicích dne 23. září 1900 a o slavnostním otevření nové jedovnické školy o týden později.
Kromě upřesnění datace těchto slavnostních chvil se můžete dočíst také o úsměvných situacích, které se k oběma objektům vztahují.
Nejstarší známá pečeť městečka Jedovnic. Význam a použití pečetí. Pokus o datování vzniku typáře - znamení půl jelena v gotickém štítu, opis gotickou minuskulou.
Autorem článku je PhDr. Jiří Doležel z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, jemuž děkuji za laskavé svolení s publikováním jeho textu na tomto webu.
Letošní horké a suché léto přineslo řadu požárů. O požárech a hasičích (dočasně zvaných požárníci) lze jistě psát či zpívat i s úsměvem - připomenu například decentní píseň Večerní požár. Vzpomínám i na opakované zprávy v Černé kronice kdysi slavných Zemědělských novin, jež informovaly o mladých členech požárnických sborů, kteří v touze vyniknout zapalovali méně významné objekty a následně při hasebním zásahu hýřili odvahou a aktivitou...
Nicméně - oheň je živel děsivý a dopady požárů byly a jsou často tragické. Některé z nich, k nimž došlo v minulosti na území bývalého okresu Blansko, připomíná na základě vybraných novinových zpráv a zápisů z rodinné kroniky Sáňků dlouholetý sloupský kronikář Miloslav Kuběna.
Obsáhlý článek je vybaven i místním rejstříkem.
Tentokráte mírně odlehčenou formou seznamuje autor - dlouholetý sloupský kronikář Miloslav Kuběna - s příběhem, na který narazil ve starých novinách. K rekonstrukci příběhu využil i údaje z matrik.
Dne 20. října roku 1860 vydal císař František Josef I. takzvaný Říjnový diplom, jímž se navždy zřekl absolutistické vlády.
V roce 1865 proběhly oslavy k výročí vydání diplomu, jejich průběh ve Sloupě (v Moravském krasu) a v Jedovnicích připomíná článek, jehož autorem je dlouholetý sloupský kronikář Miloslav Kuběna.
Existence nacistických podzemních továren v některých jeskyních Moravského krasu je veřejnosti alespoň okrajově známa. Níže uvedený text se zaobírá osudem vybavení jeskyně Kůlny u Sloupu po skončení války a popisuje i poválečné využití dřevěných "lágrů" - ubikací pro dělníky této továrny firmy Flugmotorenwerke Ostmark.
Autorem článku je dlouholetý sloupský kronikář Miloslav Kuběna.
Sbírky mezi civilním obyvatelstvem na podporu bojujícího Rakouska-Uherska jsou vcelku známé. Tento článek ale pojednává o daleko méně známé sbírce zimních potřeb pro vojáky wehrmachtu na východní frontě. Byla vyhlášena na začátku roku 1942.
Výsledek sbírky, zaznamenaný ve sloupské obecní kronice, budí úsměv či rozpaky.
Autorem článku je dlouholetý sloupský kronikář Miloslav Kuběna.
Slovo povětroň má asi většina dnešních lidí spojené s matnou vzpomínkou na školní léta a stejnojmennou novelu Karla Čapka. Tento článek ovšem pojednává o povětroni v původním slova smyslu, dnešními slovy o bolidu a současně o meteoritu z roku 1833. Jeho úlomky našel Karel Reichenbach, zajímavá postava (nejen) moravských průmyslových dějin, nedaleko obce Závisti na Blanensku. Autorem článku je dlouholetý sloupský kronikář Miloslav Kuběna.
Rodinné kořeny oblíbeného kněze, kardinála Tomáše Špidlíka, vedou po přeslici do Šošůvky a do Sloupu.
O tom pojednává článek, jehož autorem je dlouholetý sloupský kronikář Miloslav Kuběna.
Chcete-li si zkusit výrobu tzv. duběnkového inkoustu podle středověké receptury, přečtěte si následující článek, jehož autorem je dlouholetý sloupský kronikář Miloslav Kuběna.
O tom, jak se na Moravě vzalo příjmení Donée, kdo obnovil ves Čejč a jak slavný Jan Knies popisoval prodej lebek jeskynních medvědů v obchodě ve Sloupu, pojednává článek, jehož autorem je dlouholetý sloupský kronikář Miloslav Kuběna.
Copyright © 2019 plch.info | Webdesign: Tvorba web stránek - IR-webdesign