"Mě nezajímají názory architektů, ale občanů."
Tato věta zazněla z úst jednoho z těch, kdo prosazují kompletní demolici dvora a následnou novou výstavbu, a to na prezentaci záměru "bořit a stavět" v srpnu 2021. Tato věta sloužila ke "shození" názoru jedovnického občana, který měl tu smůlu, že je i architektem. A výrok je pozoruhodný i sám o sobě - mínění architektů ohledně staveb je nezajímavé?
Nicméně - několik názorů občanů, co nejsou architekty, si tedy můžete přečíst v textu níže.
V souvislosti s neurčitými informacemi o "nové výstavbě na Kopci" jsem již na zasedání zastupitelstva obce dne 20. dubna 2021 upozornil, že část areálu bývalého panského dvora (pozdějšího lihovaru) je velmi pravděpodobně barokní, možná i starší.
Stejné upozornění zaznělo (nejen z mých úst) na prezentaci možné podoby oné uvažované výstavby v kinosále dne 19. srpna 2021.
Spolu s ním i upozornění na důležitost tzv. stavebně historického průzkumu, který by přesněji určil stáří jednotlivých konstrukcí a stavební vývoj dvora. Teprve na jeho základě by se mělo uvažovat o tom, co s areálem dál. A nenahraditelný by tento průzkum byl pochopitelně i v případě demolice, protože by to byla poslední možnost, jak získat některé informace - "přečtením" budov.
Přehled odborných vyjádření je uveden v textu níže.
V tomto článku se můžete seznámit s některými zmizelými či kouzla zbavenými jedovnickými památkami – architektonickými i přírodními.
A také s četnými příklady, jak lze i zdánlivě „beznadějně“ zchátralé stavby opravit a vdechnout jim nový život.
Bude to inspirací pro Jedovnice?
Článek navazuje na dříve publikovaný příspěvek PhDr. Jiřího Doležela Nejstarší pečeť městečka Jedovnic.
Přináší vysvětlení některých okolností, upozorňuje na indicie svědčící pro existenci ještě starší předlohy, neznámého typáře (pečetidla) ze 14. století. Z heraldického hlediska je zajímavá poněkud odlišná podoba znaku s jelenem oproti ztvárnění, které známe od baroka do současnosti.
Mezi roky 1826 a 1850 bylo v Jedovnicích vystavěno několik nových domů kolem cesty na Blansko. Jedním z nich byl dům čp. 137. Zřejmě na konci 19. století byl přestavěn, přičemž získal velmi zdobnou fasádu. Nejpozději od stejné doby sloužil k bydlení a současně jako obchod.
Do r. 1950 zde byla umístěna i jedna ze školních tříd. Za socialismu byl obchod zrušen a využíván jako sklad. V 90. létech 20. století byl obchod obnoven, aktuálně je zde prodejní galerie.
I když prvotním záměrem bylo připomenutí původní podoby štukové výzdoby, článek přináší i řadu informací o lidech, kteří zde žili. Nejde ovšem o detailní zpracování jejich osudů, spíše o sondy do minulosti. Nicméně určitý obrázek o tehdejším životě je možné si udělat.
Pan Miloslav Kuběna ze Sloupu je autorem příspěvku, který přináší rozšířené informace o průběhu odhalení pomníku Karla Havlíčka Borovského v Jedovnicích dne 23. září 1900 a o slavnostním otevření nové jedovnické školy o týden později.
Kromě upřesnění datace těchto slavnostních chvil se můžete dočíst také o úsměvných situacích, které se k oběma objektům vztahují.
V lednu 1955 byla zbořena budova staré radnice v Jedovnicích. Budova byla patrně barokní, velmi se podobala radnici v Lomnici u Tišnova. Článek shrnuje dostupné informace o této významné jedovnické stavbě a přináší dochované fotografie i rekonstrukci její podoby.
Roku 1916 zaznamenal jedovnický nadučitel Vincenc Tomášek do své spíše soukromé kroniky příběh podivuhodného a náhlého uzdravení dívenky, které bya podle názoru místního lékaře postižena nevyléčitelně.
Knihy půhonné a nálezové patří mezi základní prameny poznání dějin Moravy vrcholného středověku. Jejich edice vyšla v poslední čtvrtině 19. století a na počátku 20. století pod názvem "Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové".
Edice zachycuje období od konce 14. století do počátku 16. století.
Lze z nich zjistit držení jednotlivých panství i konkrétních vesnic či ještě menších jednotek, příbuzenské vztahy, upřesnění dat prodeje, lze si udělat jistý obrázek o poměrech ve středověké moravské společnosti. Stručné informace o Knihách půhonných a nálezových najdete pomocí internetových vyhledávačů, o půhonech samotných pak např. ZDE.
Rozdělení městečka Jedovnic na počátku 15. století mezi (nejméně) dva držitele. Jiří z Holštejna a Jedovnic a jeho synovec Vok V. z Holštejna. Vokova spolupráce s Heníkem z Valdštejna a Židlochovic a vleklé spory s jeho synem Hynkem. Rozpad holštejnského panství. Prodej Jedovnic Matěji ze Želetavy roku 1464. Nejasný původ Matěje, možný vztah jeho erbu k pánům z Hradce. Stabilizace jedovnického panství po roce 1481. Matěj - zakladatel rodu vladyků Jedovnických ze Želetavy.
Odhalení pomníku TGM v Jedovnicích v roce 1947 - iniciativa místní organizace Československé strany národně socialistické. Účast člena vedení této strany, tehdejšího ministra kultury a osvěty Jaroslava Stránského. "Tichá" likvidace pomníku v roce 1956.
Snahy o obnovení pomníku po listopadu 1989. Nález původního soklu. Pořízení busty coby náhrady za zničenou originální sochu. Znovuodhalení pomníku v září 1992.
Rok 1924 - pětisté výročí smrti Jana Žižky z Trocnova a Kalicha. Rozhodnutí o vybudování Žižkova pomníku v Jedovnicích, podrobný popis průběhu jednání, vlastní stavba pomníku a jeho vzhled. Devastace pomníku v době Protektorátu i v letech poválečných až po jeho definitivní zánik.
Jedovnicko - oblast známá svými rybníky. Důvod zakládání rybníků. Nejstarší písemné zmínky o jedovnických rybnících. Velký a malý rybník. Další rybníky v blízkosti Jedovnic. Pravděpodobná lokalizace zaniklého dvora jménem Dvořec a středověké tvrze v Jedovnicích, vybudované zřejmě pro Jiřího z Holštejna a Jedovnic. Souvislost jména Tunklovského rybníka a Jana Tunkla z Brníčka a Drahanovic.
Svatý Florián - mučedník a oblíbený světec. Jedovnická socha sv. Floriána z roku 1883, její pořízení, původní účel a umístění v místním kostele sv. Petra a Pavla. Ostranění z interiéru kostela, fyzická degradace sochy, obnova v letech 2013-2014. Vztah k jedovnické huti, takzvané Hugonově či Hugově. Doplněno fotografiemi.
Pustý rybníček Floriánek u Jedovnic - lokalizace, důvod vzniku a pokus o datování výstavby. Vichřice roku 1739, vybudování jedovnické huti, takzvané Hugonovy či Hugovy, roku 1746. Neznámá starší nádrž pro potřeby hutě. Náhon od Floriánku k huti. Několikeré překládání trasy silnice Jedovnice - Křtiny - Brno. Četné mapky a fotografie.
Nález velmi pěkných exemplářů vyhynulé pravěké přesličkovité rostliny rodu Asterocalamites v intravilánu Jedovnic.
Popis stavby, stručná historie a fotografie bývalé panské lesovny v Jedovnicích, dodnes zachovalé významné stavby z 19. století.
Návrh znaku a vlajky obce Holštejn na Blanensku. Historie vsi a hradu - páni z Ceblovic, Hartman z Holštejna, Vokové z Holštejna, páni z Valdštejna, ze Sovince, z Boskovic, Drnovští z Drnovic, páni z Hejsenštejna, hrabata z Rogendorfu, starohrabata Salm-Reifferscheidtové... a další.
Popis nejstarší obecní pečetě. Etymologie názvu Holštejn. Erby trojčáří a poloutrojčáří. Hrutovici - přehled a rozbor typářů a znaků. Počátky rodů z Holštejna, ze Sovince a z Loučky, rodokmeny těchto rodů.
Popis vzniku obecního znaku a vlajky - prvotní návrhy, průběh jednání, výsledná podoba a její zdůvodnění.
První písemná zmínka o Jedovnicích z 19. května 1251 na listině moravského markraběte Přemysla (Otakara II.) pro Klášterní Hradisko u Olomouce. Listina byla ovšem označena za padělek (Jindřich Šebánek, Sáša Dušková), jehož vznik je datován do první poloviny roku 1282.
Jde o přepracovanou verzi textu, publikovaného v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 1/2005 (únor).
Představení dvou kulturních památek v Jedovnicích - pískovcových křížů z let 1800 a 1801. Jejich zobrazení na starých mapách, zjištěné opravy a úpravy. Chronogramy na křížích a jejich překlad.
Třetí a nejstarší kříž ze stejné řady - kříž v Senetářově. Zjištěné analogie z okolí - Holštejna, Rozstání a okolí Ptení.
Třetí pokračování úvah o etymologii názvu Jedovnice. Opakování podobných názvů "jedovatých" vesnic - Jedova, Jedomělic, Jedouchova, Jedousova, Jedraže, Jedovar, Jedvanin - a dvou vrchů - Jedové hory u Berouna a Jedové hory u Olomouce.
Informace z díla Místní jména v Čechách od Antonína Profouse. Vysvětlení změn D/J disimilací a asimilací zubnic. Množství dalších sídel, u jejichž názvů disimilace/asimilace D/J v minulosti proběhla.
Odvození názvů vsí od osobních jmen, původ staročeských osobních jmen. Možné odvození jména Jedovice od staročeského osobního jména Děd či Jěd. Jedovníci jako hanlivé pojmenování obyvatel Jedovic a odtud Jedovnice?
Další vývoj: "ty Jedovnice" - "ta Jedovnice" - "ty Jedovnice". Zmatečná informace ve Vlastivědě moravské z r. 1902 o správném tvaru "ta Jedovnice" a její trvající následky.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 5/2005 (říjen).
Poslední informace k jedovnické etymologii jsou v článku "Druhá první zmínka o Jedovnicích aneb Není advocatus jako advokát - 2. část (dokončení)" publikovaném v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 2/2006 (duben).
Druhé pokračování úvah o etymologii názvu Jedovnice. Shrnutí nejstarších dokladů - jméno Jedovice či Dědovice. Tvar Jedovnice poprvé až r. 1390. Problém staročeské výslovnosti a latinských zápisů slovanských jmen.
Úvahy o možné výrobě, těžbě či užití jedovaté rumělky - např. k výrobě stříbra. Kde se vzala "Stříbrná hora" u Jedovnic. Etymologické vyvrácení "Stříbrné hory" a opuštění úvah o výrobě jedů.
Pátrání po etymologii podobných názvů "jedovatých" vesnic - Jedova, Jedomělic, Jedouchova, Jedousova, Jedraže, Jedovar, Jedvanin - a dvou vrchů - Jedové hory u Berouna a Jedové hory u Olomouce.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 4/2005 (srpen).
Lidová etymologie názvu městečka Jedovnice - "pověst" o dědečkovi a Crhovi, jenž se podivuje, že "jedo v nic?". Pravděpodobný vzor této smyšlenky - lidová etymologie jména Boskovice. Úvahy o vzniku této "pověsti". Pár slov o vzniku hanáckého nářečí a jeho horském typu.
Vyvrácení lidové smyšlenky - nejstarší doklady svědčí o jméně Jedovice. Shrnutí dalších pokusů o vysvětlení původu jména Jedovnice. Odvození jména Jedovnic od obyvatel - jedovníků. Chybějící analogie z podobných oblastí ČR pro všechny uváděné etymologické pokusy.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 2/2005 (duben).
Pokus o odebrání čestného občanství Jedovnic profesoru Františku Bedřichu Ševčíkovi 1. listopadu 1891. Stížnost profesora Ševčíka k c.k. okresnímu hejtmanství v Boskovicích.
Celá historie sporu od udělení čestného občanství 6. ledna 1867 přes obecní volby v Jedovnicích 1882 a 1885. Rozhodnutí okresního hejtmanství ve prospěch Ševčíka.
Odvolání jedovnického obecního výboru k c.k. moravskému místodržitelství v Brně a snaha o anulování Ševčíkova čestného občanství od samého počátku. Definitivní rozhodnutí sporu ve prospěch prof. Ševčíka.
Dokumenty k zapomenutému a dosud nepublikovanému sporu objevil v boskovické pobočce SOkA Blansko p. Miloslav Kuběna ze Sloupu, jemuž děkuji za poskytnutí jejich kopií.
Text byl publikován v Informacích Úřadu městyse Jedovnice 6/2009 (prosinec).
Text byl vytvořen poměrně rychle jako průvodce pro návštěvníky v červnu 2008 před Setkáním parohatých měst a obcí v Jedovnicích, neboť jsem oprávněně očekával velký zájem o návštěvu místního kostela sv. Petra a Pavla, proslaveného moderní výzdobou ze 60. let 20. století (Mikuláš Medek - oltářní obraz sv. Kříže, Jan Koblasa - obětní stůl, svatostánek, kazatelna, svícny a monumentální reliéfní rámec oltářního obrazu, Karel Nepraš - zábradlí presbytáře, dnes umístěné na kůru, Ludvík Kolek - vstupní dveře, mřížová brána, okna v lodi, řešení přesunu zábradlí na kůr a Josef Istler - leptaná skla oken presbytáře).
Mým vlastním textem je jen kapitola 2, následující jsou víceméně převzaty ze stránek farnosti, kde je také fotogalerie interiéru jedovnického kostela.
Text obsahuje i stručné informace o kostelích v Ostrově u Macochy (sv. Máří Magdaléna) a Senetářově (sv. Josef) a o kaplích v Rudici (dvě kaple - sv. Barbora + sv. Antonín), Kotvrdovicích (Božské srdce Páně) a ve Vilémovicích (sv. Petr z Alcantary).
Profesor František Bedřich Ševčík (*13.10.1824 Jedovnice; +22.1.1896 Vídeň) patřil k významným postavám Vídně a Moravy 2. poloviny 19. století. Vídeňskou společností byl oceňován jako pedagog (především jako učitel matematiky).
Během vysokoškolských studií se až do r. 1848 velmi aktivně zapojil do organizování nejdříve slovanského, později česko-moravského národního obrození ve Vídni - o tom r. 1889 sepsal cennou zprávu Z českého života ve Vídni za let 1841-1862. V září roku 1848 zorganizoval v Jedovnicích první velkou slovanskou besedu na Moravě. Po celý život podporoval dary různé spolky, školy a knihovny nejen na Moravě, ale i v Čechách a na Slovensku.
Jelikož za svůj vzestup kromě vlastní houževnatosti vděčil různým dobrodincům, finančně vypomáhal i potřebným lidem. Po odchodu na penzi koupil dům v Jedovnicích, další zde vystavěl. V závěti z r. 1892 ustanovil nadační fond, z něhož měly být oba domy financovány - jeden byl určen pro staré kněze, druhý pro učitele. Od r. 1867 byl čestným občanem Jedovnic; zde je i pohřben v dochované hrobce.
Jde o rozšířenou a opravenou verzi textu publikovaného v Informacích Úřadu městyse Jedovnice 5/2009 (říjen).
Omyl Jindřicha Wankela s hrdelním soudem v Jedovnicích r. 1268. Zápis v jedovnické farní pamětní knize o listině Hartmana z Ceblovic z roku 1268 a zmínka o ženském klášteru ve Křtinách. Další kronikářská zpráva o listině, záměna Bukoviny s Bukovinkou, připomínka "opakované" listiny z roku 1283. Hartmanova listina z roku 1268 v překladu Kamily Šustrové.
Hartman daruje ves Bukovinku kromě lesa klášteru v Zábrdovicích. Popis listiny a Hartmanovy pečeti s erbem beraních rohů. V opise pečeti poprvé a nadlouho ojediněle Hartmanův predikát "z Holštejna" - nejstarší doklad o existenci hradu Holštejna (postřeh Jiřího Doležela).
Pro srovnání uveden text listiny Hartmana z Holštejna z roku 1288 - darování 10 lánů ve Studýni ženskému klášteru v Oslavanech.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 1/2006 (únor).
Poznámky k listině Harmana z Ceblovic z roku 1268. První nezpochybnitelná písemná zmínka o Jedovnicích i o Bukovince. Moravská elita ve svědečné řadě. Rytíř Mucker, jedovnický rychtář Konrád (Chunradus advocatus de Iedawiz). Jiří Kejř - porovnání termínů iudex a advocatus (rychtář, fojt, šoltýs).
Rozšířená donace Hartmana z Holštejna klášteru v Zábrdovicích z roku 1283 - k Bukovince přidán i les a (nově postavený?!) kostel. Legendární ženský klášter ve Křtinách, zpráva o něm od Martina Alexandra Vigsia z roku 1663. Pokus o vysvětlení legendy. Důvod záměny Bukovinky a Bukoviny. Srovnání názvů vsí z roku 1268. Původní název Jedovnic - (ty) Jedovice.
V poznámkách text Marka Šenkyříka z roku 1991 - úvahy nad legendou o ženském klášteře ve Křtinách a velmi pravděpodobné vysvětlení jejího vzniku mylným čtením listiny z roku 1268.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 2/2006 (duben).
Čtyřnásobná vražda mezi Křtinami a Jedovnicemi v noci ze 4. na 5. července 1907. Obvinění a odsouzení tří členů rodiny Vajckornů z Ostrova u Macochy na základě pochybných důkazů. Publikace Mgr. Vladimíra Poláka "Byli Vajckorni vinni?"
Text byl publikován nadvakrát v Blanenském deníku 1. a 2. srpna 2007 a následně vcelku v Informacích úřadu městyse Jedovnice 4/2007 (srpen).
Následně byl doplněn o soudobou citaci z ostrovské farní kroniky a fotografii památečního obrazu na místě činu.
Uvádím i odkazy na jiné příspěvky na téma této vraždy - 1. článek v Deníku, 2. článek v Deníku, Mordýři k soudu ze stránek Týdne a Vraždící rodina od JUDr. Miloslava Jedličky.
Pokud ovšem Mgr. Polák vycházel z archivních materiálů, pak tyto příspěvky čerpají zřejmě spíše ze soudobých novinových článků, protože o vině (všech) Vajckornů nepochybují.
Tvrzení o českém původu rodu erbu beraních rohů vycházející z omylu L. Hosáka, který ztotožnil Častolova z rodu Ronovců s Častolovem z rodu erbu beraních rohů.
Situace na začátku 13. století - zánik moravských údělů a rozdělení země na provincie. Bratři Crh a Častolov ve falsu z roku 1203. Crh a Věcen na markraběcí listině z roku 1218. Crh jako podstolí (subdapifer) v Brně 1226 a opět v Brně jako stolník (dapifer, truksas) roku 1228, zmíněn i jeho bratr Častolov.
Odboj moravského markraběte Přemysla vůči staršímu bratru, králi Václavu I., v letech 1233 a 1237, posléze Přemyslova smrt 1239. Predikáty příslušníků erbu beraních rohů - Častolov z Ceblovic a Věcen z Příbrami. Věcen soudcem na Brněnsku (iudex Brunensis) roku 1238. Crh uveden v prosinci 1239 na listině Přibyslava z Křižanova jako královský stolník (dapifer regis).
Text byl publikován v Informacích úřadu městyse Jedovnice 3/2007 (červen).
Crh opět stolníkem (dapifer) roku 1243 a následně kastelánem na Děvičkách roku 1244.
Pokud jde pověst o Hostýně, stojí za zmínku úvod ročníkové práce Jana Kotůka František Palacký a mýtus mongolského vpádu a rovněž letitý text prof. Augustina Aloise Neumanna Ke sporu o svatý Hostýn.
Text byl publikován v Informacích úřadu městyse Jedovnice 5/2007 (říjen).
Úvodem nesouvisející Hormayerova zpráva o "římském" nálezu v Jedovnicích roku 1783.
Lokality Strachotín, Petrova Louka, Vysoká Zahrada a Děvičky (Maidberg, Maidenburg). Kasteláni Štěpán z Medlova a Lupold Pincerna, absence zpráv o Děvičkách v období 1248-1293.
Zpráva v Pulkavově kronice k roku 1246 o neúspěšném vpádu Moravanů vedených Oldřichem ze Sponheimu do Rakouska, mrzačení zajatců. Crhovi vypíchnuto oko, protože nevydal hrad Děvičky.
Břeclavsko jako věno Konstancie Uherské, od r. 1237 (?!) pod správou Oldřicha - možná příčina druhého povstání moravského markraběte Přemysla. Statuta Konráda Oty r. 1237 potvrzena pro Břeclavsko. Smrt Fridricha II. Bojovného r. 1246 a rovněž Vladislava, markraběte moravského a vévody rakouského (1247). Propuštění zajatců roku 1246.
Text byl publikován v Informacích úřadu městyse Jedovnice 4/2008 (srpen).
Úvodem nezničitelná nesmyslná pověst o Crhovi z Ceblovic a původu jména Jedovnice.
Otázka původu nejstarší moravské šlechy. Určení šlechticů pomocí jména otce (otěčestvo) v době před užíváním predikátů. Středověká falsa listin.
Nejstarší známý (?!) příslušník rodu erbu beraních rohů - Radoslav (Radoš) z Ceblovic, r. 1227 vrchní lovčí (magister venatorum), asi na Brněnsku. Vrchní lovčí Věcen z r. 1234, Radoslavův příbuzný. Crh (či Crha) z Ceblovic, Radoslavův syn. Zaniklá středověká osada Ceblovice (Čeblovice - Třebelovice) a jejich lokalizace k Tetčicím, omyl s Lažánkami u Tišnova a Lažánkami u Blanska. Vzájemné půhony Markéty Taldiny a Jana z Lomnice z let 1406 a 1407.
Text byl publikován v Informacích úřadu městyse Jedovnice 1/2007 (únor).
Copyright © 2019 plch.info | Webdesign: Tvorba web stránek - IR-webdesign