O rumělce a disimilaci zubnic aneb Proč chodit k dědečkovi, když tu máme Děda - 2. část (dokončení)

Třetí pokračování úvah o etymologii názvu Jedovnice. Opakování podobných názvů "jedovatých" vesnic - Jedova, Jedomělic, Jedouchova, Jedousova, Jedraže, Jedovar, Jedvanin - a dvou vrchů - Jedové hory u Berouna a Jedové hory u Olomouce.
Informace z díla Místní jména v Čechách od Antonína Profouse. Vysvětlení změn D/J disimilací a asimilací zubnic. Množství dalších sídel, u jejichž názvů disimilace/asimilace D/J v minulosti proběhla.
Odvození názvů vsí od osobních jmen, původ staročeských osobních jmen. Možné odvození jména Jedovice od staročeského osobního jména Děd či Jěd. Jedovníci jako hanlivé pojmenování obyvatel Jedovic a odtud Jedovnice?
Další vývoj: "ty Jedovnice" - "ta Jedovnice" - "ty Jedovnice". Zmatečná informace ve Vlastivědě moravské z r. 1902 o správném tvaru "ta Jedovnice" a její trvající následky.
Text byl publikován v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 5/2005 (říjen).
Poslední informace k jedovnické etymologii jsou v článku "Druhá první zmínka o Jedovnicích aneb Není advocatus jako advokát - 2. část (dokončení)" publikovaném v Informacích Obecního úřadu Jedovnice 2/2006 (duben).

Přečíst/stáhnout článek (.pdf)